Já nic, já muzikant, aneb mluviti stříbro, mlčeti zlato

V základech se před prázdninami otřásly budovy dvou ze tří středních škol ve Vsetíně. Jejich ředitelé neobstáli v rekonkurzech. Mezi lidmi se mluví o ledasčem. Hlavně ale o tom, že jde o dlouholeté kritiky hejtmana Jiřího Čunka...

Osobně tuto skutečnost vnímám stejně, jako nejeden Vsetíňan, který poukazuje na to, že výsledky rekonkurzního řízení v případě ředitele Střední odborné školy Josefa Sousedíka ve Vsetíně Josefa Slováka (bývalý krajský radní odpovědný za školství) a ředitele Masarykova gymnázia a Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické ve Vsetíně Dalibora Sedláčka nelze v této chvíli z formálního hlediska zpochybňovat. Jedním dechem však ti, jimž se výsledek tak nějak nezamlouvá a cítí v něm cosi shnilého, opět včetně mě, mluví o tom, že v případě uvedených vsetínských středních škol, respektive jejich ředitelů, jde ze strany hejtmana Jiřího Čunka o pomstu. O odvetu těm, kteří jeho práci především v oblasti komunální politiky dlouhodobě kritizují. A aby v tom nebyl sám a nebylo to pouze na něm samotném, přizval si  pomocníka.

O závěrech zmiňovaných krajských rekonkurzů se ve Vsetíně už nějaký ten čas mluví. Donedávna ale spíše v rovině: jedna paní povídala. I když tato tvrzení nikdo nebagatelizoval, nejeden z jejich současných kritiků zachovával chladnou hlavu.

Možná by všechno přes letní prázdniny takzvaně vyšumělo a šlo do ztracena. Olej do ohně však přilili  sám hejtman a rovněž jeho politický helfr a krajský radní odpovědný za školství Petr Gazdík. Čunek v těchto dnech ve sdělovacích prostředcích tvrdil, že o zásadních sporech neví a Gazdík se prezentoval tak, že z jeho strany politika do konkurzů nezasáhla. Čichám, čichám...

Přitom, kdo sleduje komunální politiku ve Vsetíně, kdo se v minulosti zajímal o průběh jednání zastupitelstev, v nichž všichni tři (Čunek, Sedláček, Slovák) společně zasedali, slovům hejtmana Čunka nevěří. A neostýchám se ani napsat, že v případě objektivního posuzování ani věřit nemůže. A pokud jde o radního Gazdíka, soudný člověk ví, čeho je tento politik (ne)schopný.

Zřejmě by bylo celé věci prospěšnější, i s ohledem na fakt, že nikdo závěry rekonkurzů nerozporoval (alespoň já o nikom takovém nevím), kdyby se uvedení členové krajské vlády řídili lidovým příslovím: Mluviti stříbro, mlčeti zlato.

Tím, že řekli to, co řekli, jen rozšířili řady těch, kteří tvrzení, že nešlo o žádnou pomstu, prostě neberou. A nahlas tak dali najevo, čeho že se to obávají a na čem, ať už chtějí, nebo ne, stejně, jako na každém šprochu, může být pravdy trochu.

Uspořádání rekonkurzů takovým způsobem, jakým byly připraveny na zlínské krajské úrovni  je ze své podstaty nešťastné. Uskutečnit by se podle mého názoru měly pouze tam, kde zřizovatel školských zařízení není s prací ředitele objektivně a bez politických a jiných zákulisních předsudků spokojen, kde převládají relevantní stížnosti rodičů žáků či studentů a podobně. Ovšem, znovu, bez jakýchkoliv politických či jiných vazeb a jen a jen s ohledem na odbornost.

Rovněž ve školství, stejně, jako jsem to napsal ve svém předchozím blogu, nemá podle mého názoru hrát žádnou roli politika. Ale i tady výhradně a pouze odbornost a kvalita kantora.

Politici ať se starají o obecnou společenskou autoritu kantorského řemesla danou kvalitními zákony a společenským klimatem v zemi. Kde ovšem české školství nyní je, to nikdo neví, respektive ví to většina normálně smýšlejících lidí... A mohou za to i takové kroky, k nimž se rozhodla současná zlínská vláda. Kantor aby měl strach se proti nesmyslům odporujícím filozofii Jana Ámose Komenského ozvat. Aby ho nějaký ten politický takyodborník od katedry nevymetl.