Chceš volit? Přijď do modlitebny. Záměr? Vychytralost? Hlavně neúcta

Vlnu nevole vyvolalo umístění jedné z volebních místností ve Vsetíně do prostor Sboru Církve bratrské. Nevím, zda jde o legální postup. Ale co vím, jde, s ohledem na (ne)popularitu lidovců na radnici, o nešťastné rozhodnutí.

Volba zázemí Sboru Církve bratrské pro senátní a komunální volby ve Vsetíně na Horní Jasence (volební okrsek 15) je dílem vsetínské radnice. Je to ona, kdo rozhoduje o tom, kam lidé k volebním urnám půjdou. Mezi obyvateli této části města se vzápětí po zveřejnění seznamu volebních míst ve městě vzedmula obrovská vlna nevole. Ozývají se dokonce i hlasy, že tam, do objektu Sboru Církve bratrské, oni volit nepůjdou. Považují to za porušení všech demokratických principů volebního práva a někteří dokonce za vměšování církve do občanských práv a její snahu o ovlivnění výsledků voleb ve Vsetíně.

V minulosti patřila tato část Vsetína výsledkově k těm místům, kde měli navrch kandidáti ODS. Současné vedení města se zřejmě této skutečnosti zaleklo a vědomo si skomírající popularity mezi obyvatelstvem bez rozdílu názorového přesvědčení se rozhodlo pro tento krok, tedy umístění volební urny do svatostánku. Co na tom, že nedaleko je například zrekonstruovaná stavba hasičské zbrojnice, nebo v bývalé škole azylový dům. Tedy objekty, kde je možné vytvořit pro volby důstojné zázemí.

Své pravděpodobně v rozhodnutí úředníků radnice sehrál fakt, alespoň tak se o tom mezi lidmi mluví, že senátorem, jenž svůj post obhajuje, a hejtmanem Zlínského kraje Jiřím Čunkem dosazený starosta Vsetína Jiří Růžička je v modlitebně v souvislosti se svým názorovým přesvědčením stálým hostem. Navíc se lze domnívat, že církevní hostitelská instituce dostane od města za pronájem zaplaceno.

Postup lidoveckého vedení vsetínské radnice osobně považuji za ostudný, hanebný a znevažující a urážející voliče nejenom v inkriminovaném volebním obvodu, ale i v celém Vsetíně. Je ukázkou toho, čeho všeho jsou v zájmu zachování si moci schopni. Jak hluboko jsou ochotni klesnout a klidně se i namočit do nevoňavého bahna lidského konání. Je důkazem toho, že svoje světonázorové přesvědčení se lidovci ve vedení Vsetína neštítí v zájmu toho všeho vmísit i do tak po roce 1989 navýsost demokratické instituce, jako jsou volby.

Ztotožňuji se s názorem oponentů rozhodnutí vsetínského lidoveckého rathausu, že lidé různých náboženských vyznání jsou tímto vystaveni tlaku. Tlaku o to většímu, že některým z nich jejich víra nedovoluje vstoupit na půdu jiné církve, než sami vyznávají.
Nemluvě o tom, že volby, jak už jsem předeslal, ve svatostánku jednoznačně prostředím zvýhodňují jedinou politickou stranu, která v současné době stojí v čele vsetínského prvního úřadu. 

To, čeho se lidovci v tomto směru dopustili, respektive dovolili, aby se to stalo, je krajně nezdvořilé, neomalené. Je obrazem toho, jací lidé v současném lidoveckém týmu Městského úřadu Vsetín jsou a pod čí že to taktovkou do lidí, i ze svých řad kopou.

V demokratickém státě by se po zjištění takového faux pas lidé z hříšníkovy strany okamžitě vzdali mandátu. A odvolali by svoji kandidaturu. Jak ale lidovci ve Vsetíně ukazují, přinejmenším Vsetín demokratickým městem není. Je na voličích, aby se postarali o to, aby se Vsetín po čtyřleté nadvládě nedemokratických jedinců stal opět tím krásným valašským městem, které k jeho prosperitě vedou slušní, nesobečtí a nesebestřední Vsetíňané.

Vsetín nepotřebuje lidovou, ani lidoveckou demokracii. Vsetín potřebuje demokracii bez jakýchkoliv přívlastků! Tedy  městskou vládu, v níž­ se všichni občané prostřednictvím jimi zvolených zástupců rovně na chodu města podílejí.